Les

25. března 2016 v 13:14 | Neros |  Moje malá milá dílka
Úkol k chystanému projektu. Krátký tvar operující se slovy Klid_únik_relax_meditace.
Sova.



Pojď za mnou. Pojď. Volání odněkud z hloubky. Potřeba být jinde, daleko, klidně i za cenu ztráty času, postavení, kontaktu s druhými. Stočené listy šalvěje divotvorné namáčené v medu, hořkost a sladkost pohromadě v zábavném tanečku, který eskaluje nečekaně. Quid. Klid. Jen ego a id. K lidu daleko. Porozumění. Nebo alespoň snaha. No stress.
Nechci utíkat. Zvlášť když tolik věcí mezi prsty. Na nohou jehličí, suché a na hlavě jehličí čerstvé, nahoře bodá, dole zvláštní koberec. Tempo srovnatelné s dechem, jedno druhé doprovází. Vzdaluji se všem a blížím se k sobě. Snad. Tam někde ve spirále zmatených myšlenek objevuji dávno založené koncepty toho, čím jsem mohl být a porovnávám. Utekl jsem před tolika věcmi. A teď tady. Teď tady. U ničeho. Ve všem. Unikám, abych se přiblížil. To je přece princip, ne? Život se neustále vzdaluje od svého počátku, entropie vesmíru narůstá. Nelze setrvat na místě. Ale ten pohyb je třeba mít pod kontrolou. Princip lidstva.
Pojď za mnou. Pojď.
Dech a duch jsou etymologicky stejná slova. Krabička od džusu Relax plná mravenců připomíná ten obrovský střet dvou světů. Umělost versus opravdovost nikoli v boji na život a na smrt, ale v podivném tanci (žádné macabre).
Miluju to. Miluju.
Srdce tak pomalu utepává do zeleně a zvuky jen jemně vibrují vůní.
Narážím na své hranice.
Jsem svobodný.
Děkuji za medikaci.
Tedy meditaci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama