Prosinec 2012

Vulgární P. F.

24. prosince 2012 v 12:51 | Neros |  Bláboly jediného syna Mého otce
Najdete pod perexem... Těště se na leden...

Piš, jen piš, sežere tě myš!

22. prosince 2012 v 23:25 | Neros
Původně jsem myslel, že se setkám s modrým dinosaurem, nicméně mi došlo, že ne každý modrosaurus je dobrosaurus, a že lepší bude výhružku nechápat jako nabídku.
Nicméně, MyLady si usmyslila rozhodnout, že jsem kofolonální (konotace fonetice lahodí) a já naštěstí nemám možnost jí to vyvrátit.
Chci poděkovat svým rodičům a svému sýru za to, že mě vždy podporovali, městským holubům a strakatým stolonošcům (myslím stěhováky), že mě vypiplali z odhozeného pytlíku od hamburgeru, také chci poděkovat své ženě, která je mi velkou oporou (bez jejích kostí by tento dům rozhodně nikdy nebyl tak stabilní), dále statikovi, který lidské kosti chápavě zakryl hlínou a v neposlední řadě Wohnoutům za to, že si nezaslouží, aby se zde narážky na ně objevovaly tak často (byť tu nejmíň dva a půl tuctu pracovních týdnů žádná nebyla).

Jo a s dovolením jsem vystopoval původkyni tohoto putovního ocenění a zjistil jsem, že existuje i barevná verze. Tak radši dál pošlu barevnou.

Podmínky pro udělení tohoto ocenění:
1. Ocenění může získat jen blog psaný v českém jazyce.
2. Počet čtenářů blogu nehraje roli.
3. Blog, kterému cenu dáváte, by měl mít originální obsah a být inspirací pro své čtenáře, jak z hlediska sdělovaných informací, tak třeba i grafické podoby blogu.
4. Pokud dostanete toto ocenění, pošlete jej dále - dejte ocenění dalším třem blogům podle svého uvážení.
5. Ve svém příspěvku zdůvodněte, proč danému blogu cenu dáváte.
6. Autora oceněného blogu nezapomeňte informovat.
Takže jsem dlouho váhal a přemýšlel, komu to poslat a nasnadě jsou tito:
sigam - Tu jsem měl vždycky rád. Kvůli jejímu bezlepkovému humoru, jež je vhodný pro každého.
TlusŤjoch - Hledá se originální český blog? TOHLE je originální český blog.
Stvořeníčko - Inu... nejedná se vpodstatě o český blog. Nicméně je česky psaný. Čeština a alfacentaurština si jsou nejspíš dost podobné...
Tož tak...

Popis nesympatického člověka

20. prosince 2012 v 12:20 | Neros |  Výmysly mé choré mysli
Teď tedy věc, která vlastně přímo navazuje na Sympaťáka...

Terminus nikoli technikus

16. prosince 2012 v 16:12 | Neros |  Divadelní drobty
Ehm... nová rubrika, nové nápady, nová noha.
Krásná, plastová, snadno omyvatelná, jsem s ní spokojen.
Ale o tom tento článek není. O čem teda?
O představení Terminus Divadla Letí, které proběhlo 14. prosince v HaDivadle
Dostává osm a půl krtka.

Čolkův Démonovi

14. prosince 2012 v 14:12 | Neros |  Bláboly jediného syna Mého otce
Ano, i tak se dá přeložit krtčí název pro vlaky.
Ty ostatní názvy tu nebudu uvádět, byť jsou divné, tento byl vybrán, kvůli své evidentní souvislosti s leaderem české železniční přepravy.
Najezdím toho vlakem docela dost. Jezdím do značných dálav a zamyšlen ve svém kupé, tvořím příběhy plné rafinovanosti, lásky, zrady a pořádně destilovaných mléčných zubů okapi.
Z čeho jsou mléčné zuby těchto zvířat? A na co se používají?
To není předmětem tohoto článku.
Otázku, co je teda předmětem tohoto článku, mi radši nepokládejte.
Prostě jsem tak seděl ve vlaku a přemýšlel, co by se muselo stát, aby Čolci Démonů zlepšily už tak nadstandartní požitek z jídy. A představil jsem si následující situaci:

Přisluhovač: Pane šiditeli, pane šiditeli, dostali jsme jakejsi pokyn z ministerstva a teď nevíme co s tím.
Vrchní Kolejník: Ukaž, hmmm... hm... ajo, no tohle. To je jednoduchý.
Přisluhovač: Nepřijde mi pane šiditeli, nechápu, co máme dělat s dvěstětisícem kusů armádních ledniček.
Vrchní Kolejník: Ale to je jednoduché, milý Horste... prostě můj kámoš Vrchní Gumák (nově Gumačka, pozn. redakce) vypsal tendr na milión armádních ledniček. A teď se ukázalo, že pro ně nemají upotřebení.
Přisluhovač: Ale co s nima budeme dělat my, pane šiditeli?
Vrchno Kolejník: Ach, ty můj hlupáčku, kdybys tak dobře nekouřil, byl bys na tom světě úplně zbytečný. Lidé z vyspělejších zemí, jako třeba Rumunsko, Albánie, nebo Litva, se na nás koukají skrz prsty, že v těch vlacích není ani klima. A tak se nám teď skvěle hodí do noty ty přebytečný ledničky. Prostě je namontujeme do vagónů, v létě budou otevřený a tak budou chladit no a v zimě, když nám to topení nefunguje, tak se zavřou a otočí. Tím se docílí čeho, můj milý trotlíku?
Přisluhovač: Že se nedostaneme k nanukům?
Vrchní Kolejník: Ty bys taky furt jen něco lízal... Pleteš se. Tím pádem budou zadní strany ledniček hřát a tudíž vyhřívat vnitřky vozů. Dobrý, ne?
Přisluhovač: To je úžasný, pane šiditeli. A jak to provedeme? To bude něco stát, ne?
Vrchní Kolejník: Stát? Stát to bude jen stát. Já si s kámošem Vrchním Gumákem vyměním pár tisícovek lednic, kterých se potřebuje rychle zbavit, aby z toho neměl průser. A on mi za tuhle pomoc daruje nějakýho toho pandura pro kluka, chce ho už dlouho k Vánocům, takže všichni budou spokojení.
Přisluhovač: Ale pane šiditeli, co energié? Vždyť ty sou taky drahý, navíc solární panely zapadaly, z čeho my to uživíme, tolik ledniček.
Vrchní Kolejník: Ach, ty můj (s)prosťáčku... Brnknu přece tomu pakinovi Vrchnímu Energiťákovi, co se mnou furt chce stavět bábovičky a pozvu ho na drink, výměnou za hromadnou slevu na elektriku. To je přece jasný.
Přisluhovač: Ale co když se na to přijde, pane šiditeli?
Vrchní Kolejník: Tak to hodím na tebe a zdrhnu do svýho Bahamáku na Baramách Obamách.
Přisluhovač: Vy to máte tak hezky vymyšlený, pane šiditeli... A co když vás zastřelím?
Vrchní Kolejník: No tak pak budeš mít problémy s mafií. A teď si pojď zakouřit.

A poučení? Podporujte ministerstvo obrany, ať se ve vlacích v zimě topí a v létě chladí.


EDIT: Jo a ještě jedna věc a impuls pro tenhle článek... taková malá storka.
Jel jsem si vlakem, jak už to tak u mě bývá zvykem, do neexistujícího města. Tam se mi dařilo zabíjet čas cajdáním a ježděním šalinama, když v tom mi došlo, že nemám peněženku. Bylo to v tesku a neptejte se mě, jak tam jezdí šaliny, jezdí tam blbě. Seznavše, že peněženka se všemi doklady je někde v řiti, začal jsem probírat možnosti. Kroky mě vedly na "Zákaznické centrum ČD." Zákaznické centrum asi proto, že bylo plné zbědovaných, ztrhaných a pološílených lidí. Za chvíli jsem pochopil proč.
Pánovi za neprůstřelným sklem (asi z dobrýc důvodů) jsem vylíčil svůj problém. Že jsem ztratil peněženku, s největší pravděpodobností ve vlaku, takovou černou, koženou, se všemi doklady a jen malým množstvím peněz.
První reakce: "To musíte tady na vedlejší přepážku." Jak mi poradil, tak bylo učiněno. Stojím před identickým neprůstřelným sklem, slečna se na mne podívá, vytáhne cedulku "ZA CHVÍLI JSEM ZPĚT" a jde pryč, nejspíš kuchat pandy.
Silně vytočen se obrátím zpět na pána a ten mi říká: "Tak s čím vám můžu pomoci."
Trpělivě mu vysvětlím, že jsem možná ztratil ve vlaku peněženku.
"Aha. No, my vám to zjistíme, ale musíte si zaplatit padesát káčé."
Ptám se ho, jestli to myslí vážně. Že chce po člověku, kteý nejspíš nechal peněženku (věc, do které se ukládají peníze - pozn. redakce) ve vlaku zaplatit padesát káčé.
"No, to tak prostě je."
ČD asi předpokládají, že má každý pod kůží na lebce všitou nouzovou padesátikačku (v designově hezkém, plastovém obalu, aby se do organismu nedostávaly těžké kovy). A taky možná mají nějaké sklady plné ztracených peněženek, které prostě nemůžou vydat majitelům, byť v peněženkách jsou majitelé uvedení, poněvadž ti lidé u sebe zrovna neměli pade.
Takhle se taky rodí bezdomovci.
Přijedou někam vlakem, zjistí, že nechali ve vlaku peněženku a už se nemají jak dostat zpět, ani zaplatit si za INFORMACI, jestli tu peněženku pracovníci ČD NAŠLI, NEBO NENAŠLI. A tak žebrají a nikdo jim nechce přispět a tak co vyžebrají projí, aby mohli žebrat, pak přijde zima, potřebují se zahřát a už je nikdo nikdy z nádraží nedostane (někteří dokonce na tom prostředí tak lpí, že radši přimrznou k lavičkám).
Jo, nakonec byla doma na stole.

Taupe en le nuit

11. prosince 2012 v 16:53 | Neros |  Talpinologické Tlachy
Krtci jsou noční tvorové.

Mí valí

11. prosince 2012 v 11:12 | Neros |  Apendix Poetris
Celá tato poéma pramení z mé tužby stát se židovským mývalem.
Proč?
Protože není nic roztomilejšího, než mýval s jarmulkou.

Popis sympatického člověka

9. prosince 2012 v 2:02 | Neros |  Výmysly mé choré mysli
Techm... momentálně koukám na jedno video.
Závidíte?
Doporučím vám jednu stránku, kde je videí strašně moc a určitě si taky najdete nějaký, který vás pobaví! Jmenuje se youtube.com.
Ne, nebojte, tento opakovaný vtip nebude jediným obsahem tohoto článku. Ve skutečnosti vám sem dám k dispozici jeden můj úkol, do jednoho mého předmětu. Budu tvrdit, že úkol byl přijat s nadšením a tudíž vám cíleně lhát.
Každopádně přímo na něj navazoval druhý úkol a tedy druhá část přímo navazuje na tu první, čili na tuhle, ano, dal bych si nudle, a tak se chci zeptat, jestli má upravit začátek později zveřejněné druhé části, aby působila samostatněji, nebo nechat to být.
Ptám se své jediné, pravidelné čtenářky.
Náhodní kolemjdoucí si můžou hodit mincí a říct výsledek.

Mrkví blog

4. prosince 2012 v 12:04 | Neros |  Bláboly jediného syna Mého otce
Víte, napsal jsem sem naposled v květnu. Dva články o tom, jak velice budu blogovat. Něco se stalo a já vím, co to bylo.
Prázdniny.
Čtyři měsíce prázdnin, během kterých jsem se skoro nezastavil. Někdy vám o tom povím.
Když budete mít zájem.
A tak si tu tak sedím a ťukám a uvědomuju si, že návštěvnost tohoto blogu systematicky klesala (neaktivní blog jest blogem nezajímavým) a že mi to ani nijak nevadí, či nevadilo (doby své největší slávy mám dávno za sebou) a já už ani necítím takovou potřebu tu literárně exhibovat (konečně jsem zúčastnil nějaké povídkové soutěže), natožpak vzhledem ke studiím si tu vyklepávat nesmysly až na takhle tenkou hranici od ztráty kontatku s realitou.
Měl bych tu skončit že?

ANI ZA ZLATÉ SELE, HEHÉÉ!

Tím, že mi nevadí ztráta návštěvníků jsem osvobozen. Stejně jako ztrátou touhy po exhibování. S blogem to bylo jako s assbůkem, i když trochu jinak. Na assbůku jsem si dělal srandu z lidí, co tam trávili příliš mnoho času. Abych si ale ze všech stihl dělat srandu, musel jsem tam trávit víc času, než oni. Tady to bylo tak, že abych si udržel pozornost ostatních blogerů, chodil jsem jim na blogy a četl je, až jsem trávil víc času čtením blogů, než psaním vlastního (a někdy by mé komentáře vydaly na samostatný článek (nikoli má teoretická stať o mém psaní komentářů (či dokonce něčí jiná teoretická stať o mém psaní komentářů (MOSKYTI!!))) a z toho jsem byl tak nějak přepálenej, víme? Prostě... člověk je přesycen.
I když jsem rád (a nikdy nepřestanu), že znám díky blogům tolik skvělých lidí (i osobně).
Ještě mi zbývá Mylady ;-)
Rychlost Tvé reakce mne mile potěšila a těším se, až si zas pročtu některé Tvé zápisky šílencovy...

Čili chci říct, že tak nějak začínám s čistým štítem, že tu jednou za čas uveřejním nepohodlnou, špatnou, či školní povídku (mám jich teď dost v šuplíku) a jinak zápisky z divadel.
Dobrý, ne?
Asi na ně vytvořím novou rubriku.
Dávej(te) návrhy.