Květen 2012

Pod nocí

19. května 2012 v 1:43 | Neros |  Bláboly jediného syna Mého otce
Ono totiž ještě nad ránem. Potřebuju se učit, ale čím víc musím, tím to jde hůř. Květen v trapu- Září v naději.
Víte, nejede Taverna.
A ani nejede Taverna, abych si měl kde postěžovat, že mi nejede Taverna.
Je to zlo, protože jsem si na ni fakt zvykl, implementovala se do mého každodenního života nehorázným (ano, až nehorázným, vskutku, velebnosti) způsobem. A je to BOŽÍ. Protože je to rituál a protože nejsem šéf české větve Bílé brigády, rituály nebudou škodit mému zdraví (hody hody doprovody, rozseknem vás jako schody).
Takže tím, že nejede je narušena zvyklost, jsem narušený já (hlavně nechtějte po někom, aby vám to potvrdil (nejspíš to totiž udělá)) a tak se nedokážu soustředit na to, na co mám.
Tak si tu sedím a datluju, měl jsem příjemnou večerní návštěvu a myslím, že i když jsem mluvil až moc, po dlouhé době jsme jen nemlčeli a nepřemýšleli nad společensky přijatelným tématem, ke kterému se lze vyjádřit.
Jsem u maturitní otázky č. 10- Jodometrie. Fakt. Už. Mám na to pár hodin. Nějak se to zvládne.
Zvládl to i Anděl. Málem i Mecerod. Zvládli to strašní exoti, za celou tu dobu, tak snad toho jednoho exota taky nechají jít. To zní jako kousek proslovu. Snad si na to vzpomenu.
Víte, mám rád Marii. Je to hodnej kluk, jen má asi trochu guláš v knedlích. A taky v životě. A byl bych moc rád, kdyby neměl. Asi pro to dělám málo. Výzva? Budiž. Zachráním Tě! (A žádný kousavý poznámky (ham!))
Máme rádi lidi.
Na Moraváku je banda protestantů. Spí ve stanech a mají transparent: Tohle není naše krize. A já si říkám, jak moc šťastní to jsou lidé, když mohou místo práce kempovat v centru. Mají to kousek do divadla. Ale asi tam nemají moc čas chodit. Je to škoda. Dneska tam hráli něco zajímavého (ale už se nevzpomenu co). A tihle protestanti tam mají nealko čajobar. Čajobar je Takybar, což je druh Kapybar.
A jinak bych chtěl říci, že vlažná voda může být jak chcánky.
Žlutá.

Militia Christi

7. května 2012 v 20:14 | Neros |  Moje malá milá dílka
Wháu!
Takže popořadě:
Jsem nachlazený. Poměrně nepříjemně. Dostal jsem ATB. Nedá se vrtět. Teda dá, ale nechci se potit. Potím se strašně. Pochviš mohl dnes mít povídku na přání. Smůla. Jak jeho, tak Vaše. Ale já vás mám i tak moc rád.
Jen se vrťte.
Snad dodělám maturitu. Matika byla trochu průser, ale těch 17 bodů by se tam snad někdo dalo najít. Čelo, spánky, krkavice, slabiny...
Vzali mě na JAMU. Třeba ze mne bude i divadelní dramaturg. Bylo by to BOŽÍ. Je to fakt nejvíc nejlepší slovo, jak by jistě řekl Forrest Gump, kdybychom mu to dovolili.
Čtu Dextera. Chtěl jsem se odpoutat od seriálu, tak jsem začal číst knížky. Jsou podobně návykový, jako seriál. Fakt. Ale obě formy mají své mouchy. To jen tak pro formu, aby se neřeklo.
Moji spolužáci jsou na mě hodní. Všichni.
Dnes jsem jedné své kamarádce vysvětlil, proč by neměla páchat pasivní sebevraždu, á propos, pozdravuje Tě, Miro.
Seš tady. Tak jo. Tady je článek.