Duben 2012

FF ÚÉ FÓR

15. dubna 2012 v 15:04 | Neros |  Výmysly mé choré mysli
A myslím to vážně.
Všem znalým to jistě nemusím vysvětlovat, těm méně znalým se omlouvám za to, že jsem příspěvky nevkládal nějak metodicky, takže se každý článek jmenuje jinak.
Ale zadejte si do googlu Únos Ého fanfikce a najdete první díl.
Ty další jsou v článcích, jejichž název začíná na dlouhééé É.
Jo a sorry za to slibování na pátek. Úplně se mi to vykouřilo (hehe) z hlavy. Mňam.

A jinak... Tohle je věc zveřejněná pro tatínka Sikara.
Víte... možná bych měl napsat nějaký článek o přesahu. Přesah je totiž podle mě strašně důležitý. Stejně jako kramlíky (nápověda pro neKaBrňáky). Hodnota většiny děl se ukrývá právě v tom, jak dlouho vydrží mimo svůj rámec. No a protože mě děsí představa pomíjivosti něčeho tak velkolepého, komplexního, rafinovaného a já-nevím-kolik-ještě-dalších-sprosťáren, spáchal jsem zločin proti všemu lidskému, prot všem zásadám zdravého kreacionismu (HAHAHAHAHAHA), proti tomu, co mi bylo svaté (dveře) a nakonec to tedy dává o něco menší smysl, než na začátku.
Fanfikce (zásadně s velkým É) dostala přesah.
Vlastně ani nevím, co jsem původně chtěl tímto speciálním článkem sdělit a zdalipak nejsme těmi nejneobhospodářovávatelnějšími končinami široko daleko (já a tenhle blog), ale určitě to za to stojí.
Když už nic jiného nedává smysl, ponořte se do nesmyslů a tam najdete vždycky něco zajímavého... Enjoy...
Teda... to, co najdete pod perexem. I když... nebuďme prudérní.
Takže teď tedy čtvrtá část Fanfikce na Únos Ého, která je již šestá v pořadí.

RE.: Lady intrikánka

14. dubna 2012 v 14:43 | Neros |  Bláboly jediného syna Mého otce
:)
Všeříkající, což?
Ne, jde o to, že jsem na tomhle blogu narazil na článek o Velikonocích, se kterým do větší míry souhlasím. Jenže nechtělo se mi vypisovat tak dlouhý komentář, tak jsem se rozhodl, že sem hodím to, co jsem psal do školního časopisu.
Uvidíš no...

Lísteček

12. dubna 2012 v 20:51 | Neros |  Apendix Poetris
Vím, že Vás to těžko nasytí. Nějaká básnička. Je jich tu mrak. Další neuškodí. Taverníci tvrdí, že nemám sysla pro rytmus. Můj orientální, kapesní sysel mi prozatím stačí. Jsem spokojen, Labardan, Labardan!

Inu a jako bonus Vám sem hodím tu básničku. Když počkáte do pátku, objeví se zde i povídka... Sikar by řekl Pikoška. Vlastně doufám, že Sikar na to bude říkat víc věcí (třeba... Ugh? Eh!)
Nu... a teď abyste věděli jak mi je...

As you wish...

6. dubna 2012 v 23:07 | Neros |  Bláboly jediného syna Mého otce
To jako vážně.
Čumíte, co? HUHU.
Žádná ryba nespadne. Ta reklama je trapná. Trapné je strašně trapné slovo. Narozdíl do slova BOŽÍ. BOŽÍ je hrozně BOŽÍ slovo. Libozvučné, a tak. Akorát by nemuselo být religionisticky zabarvené. Jenže prostě takové slovo ŽABÍ vám nebude evokovat charismatického černocha v totálně bílém obleku, ani když... no dobře, bude, ale chce to snahu. Každopádně zpět k těm reklamám. Pobavil mě krátký pořad o jejich výrobě. Sebeironie vládne!

Na ja... knedlíky, knedlíky.
Podívejte, potkal jsem Sikara. A měl jsem z toho strach, vážně. Sikar je taková... inu, dejme tomu, že entita... Sikar je osoba, která mne ani moc neinspirovala, ani ji nemám za nějakého přímého vzora (podle vzoru vor)... jen... hele, nedávno mi dva lidé řekli, že jsme Ježíš (ne, nebyli zdrogovaní a ano, dělali si srandu (nebo naopak?)), tak dejme tomu, že Sikar je Hospodin. Hospody má rád... Možná spíš Chillidin (neplést s čeledínem)... nebo... no prostě takový ten Otec s velkým O, co se o něm píše ve všech těch krvavějších částech nejčtenější knihy na světě. Což je trefné, poněvadž mu poslední dobou říkám Tatínku Sikare... Asi mu tak budu říkat i nadále. Tudíž se Tetička Blanch může s klidným svědomím stát strýčkem Blanch, jestli o to bude, u všech krtků, stále stát. A vůbec- nevíte, jak se má?
Zpátky k tomu, že Tatínek Sikar. Nikdy jsem si nebyl jist, co si o mě vlastně myslí a byl jsem přesvědčen, že si spíše myslí, že jsem debil. No fakt. Říkal jsem si, že si říká, že si říkám, že si říká, jak jsem trapný a vlezlý a tak... měl by pravdu. Tak jsem měl strach, že mi tahle fajn entita, můj vlastní nevlastní Tatínek Sikar řekne při setkání něco jako: "Aha, tak tohle je Neros. Fajn. Můžu jít domů."
Nestalo se tak. Bylo to fajn, ho vidět. Trochu ho poznat. Zjistit, že je roztomilý. A bylo fajn, že jsem strávil víkend s ním a s pár dalšími lidmi z Taverny v bytě. Neměli kam utéct. Ne, že bych je pronásledoval, pronásledoval jsem svůj nos, který se mi schoval do igelitky s uchy (Jidášovými) Ale o tom třeba jindy.
Tak mě napadá... mohl bych zase začít blogovat...
Každopádně: Poznal jsem strýčka Tatínka Sikara. A Quadrix (cože? jakej Quadrix krucinál?!) mi řekl, že Sikar má teda nový blog. Netušil jsem to, páč jsem myslel, že se stále ještě vzpamatovává, zálohuje a dělá něco, co prostě musí... Každopádně... DNES jsem se si jeho nový blog (přechodný) našel, pročetl a našel jsem pobídnutí k napsání fanfikce na cokoli z Multiúnosversa. Došlo mi, že některé věci z Multiúnosversa zůstaly mnou nedotčeny, proto jsem odhlodán to napravit...

Každopádně... v mém životě se toho stalo spousta a jelikož se k psaní blbě dokopává *respektive moc mi to nejde*, zkusím to tu oživit a posléze i uživit.... Je třeba začít trénovat, kdoví, jestli někde po světě nechodí moji potomci...
A spousta malých Nerosků zaplaví svět. Běžní občané budou zavaleni imbecilností, absurdností a nepříliš kvalitním chrupem.
Nebo tak nějak se to píše v Janově zjevení. Akorát tady mi chybí čísla. A asi i nějaké čárky.
Stejně nemám moc jiných způsobů, jak prokrastinovat *to je tak děsné slovo...* Navíc tady by to mohlo mít i nějaké plody. Jablka!
Tak fajn...
Další týden očekávejte aktivitu. Pak rádiový klid a mír.
Utěšuje mne, že minulý rok byl silnější než předminulý... třeba se fakt vybourcuju a konečně budu moci nosit boty z hedvábí.
Budu tichý a nebude mne dále trápit flatulace.