Srpen 2009

Mami, Tati, budu se vdávat. Váš Martin. -1.

30. srpna 2009 v 23:59 | Neros |  Výmysly mé choré mysli
O co jde?

O SLASH!
O kapitolový SLASH!

////!!!!

Hurray!


Jsem snad jediný uke, kdo sdílí nadšení?

O co půjde? To vyplyne z první kapitoly. Jak to bude pokračovat, to vám nechci říct, nikdo by to nečetl:D:D

Bude to komediální.

A proč?
PROTOŽE JE TO SLASH!





UPOZORNĚNÍ No.1!
POD PEREXEM SE NACHÁZÍ PRVNÍ KAPITOLA.

UPOZORNĚNÍ No.2!
V TÉTO KAPITOLE SE NEVYSKYTUJÍ ŽÁDNÉ GAY SCÉNY!
KAPITOLA POUZE NAZNAČUJE DALŠÍ DĚJ!

UPOZORNĚNÍ No.3!
V TÉTO KAPITOLE NENÍ ŽÁDNÁ POSTAVA
HOMOSEXUÁLNÍ.
BOHUŽEL.



"Děkujeme, že jste si vybrali naši přepravní společnost."

5. srpna 2009 v 16:14 | Neros |  Moje malá milá dílka
Hádejte, kde mne to napadlo:D

.
.
.

Ano, na záchodě... Za svoje první vydělaný peníze jsem si totiž v jednom antiku koupil Božskou komedii. Za dvěstovky... no neberte to.
Že neuhádnete, v jaké části jsem?


Milostně wohnutá

3. srpna 2009 v 20:06 | Neros
Líbí se mi to.

Možná ne moc, ale přeci jen... wohnuté :) a lehce... sexoidní? Maybe... Posuďte sami. Původně to měla být silně lyrická óda na sex, ale z toho zbyla jen první sloka (víc jich napsáno nebylo, protože jsem neměl inspiraci) :DDDD


Tak aby se tu neprášilo...

2. srpna 2009 v 19:41 | Neros |  Apendix Poetris
... básnička, původně o něčem jiném, pro někoho jiného. Teď tedy vložena pravděpodobně opět jen pro mé vlastní potěšení.


Sviť!
Ještě malou chvíli!
Buď!
Dlouho jsme tu žili!
Smíš!
Vždyť chcíply všechny víly!
A zbyli jsme jen my
v tomhle hnusným světě.


V té patetické větě
byly zbořeny sny.
Tak jako dny,
jež ustoupily noci
a věčné temnotě.
V téhle samotě,
z vlastní vůle,
z vlastní moci
Zůstal ten,
co tenhle sen
všem záviděl.
Ten, co lásku uviděl.

Zhasínala bílá svíčka,
klesala, ta jemná víčka.
A s grácií sklíčka
se vesmír rozletěl
na milardu střepů.
Pak z živočišných tepů
život vyletěl.

Proč na tom tolik lpím?
Vždyť i když spím,
tak přeci bdím.
Tak proč tě pořád nevidím?
Kam jsi zmizela?
Proč už nejsi?
Do čehos vrazila?
Tak život ještě dej si!


V hořečnatém blouznění,
tam, kde je nic a vše není,
křičel, když ho na nůž brali,
když mu srdce probodali.
Tak hned, jak vesmír rozprodali,
mu lásku rozšlapali.

-Pane, proč to děláte?
Já nic nedělám.
-Ale žádáte...
Já žádat nehodlám.
-Pane, vy doufáte...?
Já jsem prostě sám!
Přestaňte mne mučit
Svou přítomností,
já už jí mám dosti
a nechci vás dál rušit.


Tak sis rozbil svět.
Odehnals tu, ježs miloval.
A tak, abys to překonal,
dals dohromady pár
patetických vět.