Vlkodlakům

4. prosince 2008 v 12:00 | Neros |  Apendix Poetris
Omlouvám se za další básničku, ale nedalo mi to a v náhlém citovém výlevu jsem musel. Musel jsem to napsat, abych si zase odlehčil to břemeno tajemství. A je to docela dlouhé, tudíž hledejte pod perexem.

P.S. Mám skoro dopsanou dvanáctou kapitolu, takže do pátku je to u blanch na slash.candita.cz
Poroučím se.



Samota,
zžíravá a protivná,
hlavu zamotá
a srdce podivná,
s tepem lidským
a krví cizí,
srdce lenivá,
co umí být i ryzí,
rychle vymotá,
z koloběhu života.

Den
je jako noc.
Spousta jmen
a tváří.
Ne, pomoc.
Krev se mi vaří
a s úplňkem
přijde má moc.

Slunce,
co zbytečně září,
dvě unce
masa vaří.
Skousněme
to sousto.
Spolkněme
ten kus.
Co na našich jazycích
a v opuštěných srdcích
rozehraje blues.

Krev
milujeme a nesnášíme.
Je to jev,
který, když uvážíme
co s námi dělá,
nechceme.
Ale chtějí ji
naše těla.
Hle, dívka smělá,
spíš osamělá,
vkročila
a zbořila,
co příroda sama
stvořila.

Vlk
je náš bratr
a zároveň náš otec.
Utéct
si přeji,
však její
krční tepna
je blíž než leckterá
žena levná,
co vychází jen za šera.

Nejsme lidé
a jsme na to hrdí.
Ale jak mnoho z Vás tvrdí
máme duše bídné,
ale i tak
je máme.
Nejsme jako pták,
co jen ze strachu
spadne.
Víš, brachu?

Bratře i sestro,
vy vlčí lidé,
má nevěsto,
co z tebe zbyde?
Stvoření,
jako já.
Zrození
duší vlka.
Smrt tu je,
a na ostatní čeká.
Ale nás
neleká.
Jen vás.
Ten hlas,
co ze strachu se vzteká
mne budí.
Sudí
rozhodl.

Nemůžem se vzít,
já nemám duši,
ty máš cit.
Smutek
ti sluší.
A tvá krční tepna
zatím buší,
stejně jako noc temná,
je něžná, je jemná.
My musíme jít,
ty musíš žít,
nesmíš se mnou být.
Než úplňku svit
ozáří mě tělo.
Políbím tě na čelo.
Ne, že by se mi chtělo,
ale musím
utéct
a sám sobě se tím hnusím.

Ty jsi člověk,
Já člověk-vlk.
Tobě skončí věk,
já, abych zmlk.
Musím
se vzdát
života.
Já se dusím
a samota
mne nutí
se smát.
Přestaň plakat.
Já tě mám stále rád,
ale nemůžu tě milovat.

Tobě půlkou dne
je poledne.
Ale když slunce zapadne
za obzor
a ztrácí dozor,
končí můj sen.
Já se probouzím
a začíná
noc.
Zářivá,
má moc.
Můj den,
má moc,
můj len.
A hle!
támhle,
tím hustým lesem,
se blíží
svačina.
Tu ještě snesem.
Lov začíná!

Jsme ve smečce,
však stále sami.
Občas,
jen někdy
vzpomenu si na ni.
A stále
doufám,
že ji potkám,
ale
že nebude člověkem,
že nesešla věkem.
Že jela
správným vlakem.
Že dělá
co může,
aby se stala vlkodlakem.
Aby si nevzala muže.
Mám pro ni černé růže,
co usvědčí
mne z hříchu,
že přes mou pýchu,
nepoznal jsem pád.
Vždyť mám ji pořád rád
a tak
začínám plakat.
Jsem svůj vlastní kat.
Mohl jsem se vzdát
ale to bych nesměl
znát
ten fakt,
že nemám duši-
jsem volný jako pták.
Smrt někdy sluší,
to tvrdím já
Neros- vlkodlak.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kaname Kaname | Web | 5. prosince 2008 v 13:44 | Reagovat

Moc krásný, hlavně zajímavý sled myšlenek...

Všiml sis, že ten text vytváří obrazy? - Někde vypadá jako meč, jinde jako kalich, jinde jako svícen, ...

2 Neros Neros | E-mail | 5. prosince 2008 v 14:16 | Reagovat

Mě občas připomíná i vodárnu xD Upřímně řečeno, nebyl to účel. Původní verze jest psána na papír. Ale líbí se mi to. A taky jsem rád, že to někdo dočetl až ke konci xD

3 Lucid Lucid | Web | 5. prosince 2008 v 15:24 | Reagovat

Wau - to je hodně dlouhá báseň, nicméně na délce nezáleží :oP. Je krásná, má v sobě něco poutavého, čtivého, vyvolává ve mě fantasii, opravdu se ti povedla ;o)

4 Neros Neros | E-mail | 5. prosince 2008 v 18:09 | Reagovat

Děkuju. Taky vychází se srdce...

5 Blanch Blanch | 5. prosince 2008 v 18:51 | Reagovat

zimomriavky..len zimomriavku, hej...

Tvoje nejlepší básnička doposud... úžasná, fakt úžasná... zapůsobí, což je nejdůležitější, vryje se do paměti. Má hloubku a je prostě zimomřivá.

6 Blanch Blanch | 5. prosince 2008 v 18:51 | Reagovat

zimomriavky..len zimomriavku, hej...

Tvoje nejlepší básnička doposud... úžasná, fakt úžasná... zapůsobí, což je nejdůležitější, vryje se do paměti. Má hloubku a je prostě zimomřivá.

7 Blanch Blanch | 5. prosince 2008 v 21:11 | Reagovat

poslouchej, dávals mi icq? :)) já teď nevím...

8 Blanch Blanch | 5. prosince 2008 v 21:12 | Reagovat

a jo, dával :)

9 Lucid Lucid | Web | 5. prosince 2008 v 22:04 | Reagovat

XoD rejpalství? Jaké? Beru to jako osobní názor kritika...mi jde hodně o smysl básně, dost často mi to prostě nevychází...no, ale u tebe - jak jsme si všimla můžu najít smysl i dobře vytvořený rým...:o)

PS: opravdu miluju tenhle styl psaní - básně, které vypraví svůj příběh...;o)

10 Neros Neros | E-mail | 6. prosince 2008 v 14:37 | Reagovat

Ta báseň vypráví snad především můj příběh. Z fleku vám napíšu povídku. Ale na básničku potřebuju náladu, to zn.: totálně posranej život, na hovno vztahy, zlomený srdce, fascinující myšlenku a nejlépe všechno dohromady. Jsem rád že ti ta kritika nevadí a mě taky spoustukrát nevyjde rým.

Blanch, dával.xDD Ty mi taky a komentovala jsi to: až jednou za uherskej rok přijdu, tak si tě přidám. Tys přišla, ale já jsem zrovna chyběl. Promiň.

11 Blanch Blanch | 6. prosince 2008 v 15:08 | Reagovat

psala jsem: a jo, dával...

Já jen nevěděla, jestli jsem měla i já tvé icq, vím, že jsem ti ho dala já..ale paxem tě tam našla... no..já jedině noční pták jednou za uherský rok, myslím, že tam na sebe nenarazíme nikdy :D

12 Neros Neros | E-mail | 6. prosince 2008 v 15:28 | Reagovat

noční pták jsem taky... A icq mám puštěné skoro furt. Jen doufám že jednou tam na sebe narazíme. tenhle víkend asi ne, protože ho trávím u táty, kde nejsem u komplu. A momentálně píšu jen díky tomu, že jsem šel "ven" a skončil jsem u sebe doma na komplu samozřejmě.

13 Lucid Lucid | 6. prosince 2008 v 23:36 | Reagovat

Co všechno blbá nálada nesvede...básničky se nejlíp píší v takovém tom období, kdy se ti všechno sere pod rukama :o) Potom většinou člověk vkládá své myšlenky - svou duši do básní...:o)

14 Neros Neros | E-mail | 7. prosince 2008 v 20:32 | Reagovat

Právě že se mi vše sere pod rukama pořád... Takže z hlediska tvorby mám neskutečnou výhodu xD

15 Lucid Lucid | Web | 8. prosince 2008 v 16:52 | Reagovat

:oD všechno zlé je k něčemu dobré...:oP

Co se týče toho Stmívání, tak by mě kdyžtak zajímal tvůj názor na knihu...můj 33-letý bratránek to četl a řekla bych, že se zamiloval...takže jsem zvědavá na názor dalšího člena mužské komunity...:o)

16 Neros Neros | E-mail | 8. prosince 2008 v 17:48 | Reagovat

Tak v prvé řadě by mi to musela kamarádka půjčit. vzhledem k tomu, že se odstěhovala, tak nevím jakou budu mít úspěšnost při půjčování... Ale přečetl bych si to rád, zaujala mě obálka xD

17 Lucid Lucid | Web | 8. prosince 2008 v 20:58 | Reagovat

Hmmm...a co takhle knihovna? ;o) :oP ačkoli, řekla bych, že to by ti docvaklo, kdybys byl pravidelným návštěvníkem...český obal nestojí za nic - podle mě je nej ten originální...počítám, že se ti to bude líbit (teda hlavně 2.díl)...její popis a vlastnosti "vlkodlaků" mě nadchly :o)

18 Neros Neros | E-mail | 9. prosince 2008 v 9:41 | Reagovat

No právě na ten 2. díl jsem zvědavý. Jak moc se autorka držela všeobecně přijímaných dogmat a kvůli tomu si musím přečíst první díl, abych věděl o co vlastně go (i když to v kostce vím)... Já do knihovny chodím často, ale pokud má tu knihu někdo z mého blízkého okolí, radši si ji půjčím od něj. No a dvojku má pro změnu kámoš xDD S tím se vídám každý ráno ve vlaku, s tím nebude problém.Ale tu jedničku... Vážit tu dlouhou cestu do knihovny (200 metrů) se mi opravdu nechce.xDD

19 Lucid Lucid | Web | 10. prosince 2008 v 6:43 | Reagovat

:oD tak to chápu...je to kus cesty...

20 Neros Neros | E-mail | 10. prosince 2008 v 17:12 | Reagovat

No právě:( Kdyby tam alespoň jezdil autobus...

21 Lucid Lucid | Web | 11. prosince 2008 v 19:03 | Reagovat

:oD jeď pěškobusem ;o)

22 Neros Neros | 12. prosince 2008 v 12:28 | Reagovat

To je na mě moc namáhavý xDDD

23 Lentilka Lentilka | 16. prosince 2008 v 23:39 | Reagovat

Tu báseň si musím číst pořád dokola....přijde mi to jakoby jsi po někom volal,po někom,kdo tě nechápe a ty vlastně ani nechceš aby tě pochopil...

24 Neros Neros | 17. prosince 2008 v 7:05 | Reagovat

Děkuji žes to pochopila... je to tak. Je to volání. Je to touha. Vychází to z mé duše. A trápí mě to.

25 Lentilka Lentilka | 17. prosince 2008 v 10:39 | Reagovat

A proč tedy nezavoláš nahlas aby tě dotyčný nebo dotyčná uslyšela?

26 Neros Neros | E-mail | 17. prosince 2008 v 17:04 | Reagovat

Protože by to bylo jako volat na zeď, ať se sama natře na černo... Je to stejně zbytečné, jako snažit se pěstovat banány na obrovské betonové ploše bez vody a slunce. Jediné co by se změnilo, kdybych řval pořádně nahlas, tak by klesla teplota. z příjemných dvaceti na minus padesát. A pokud chci třicítky, mám holt smůlu. Nehodlám riskovat mrazy, když na to nemám zimní oblečení. Tak snad jsem to s těma metaforama nepřehnal.

27 Lentilka Lentilka | 17. prosince 2008 v 17:56 | Reagovat

ne nepřehnal,jsem na tom podobně,jen mě to zajímalo a taky hledám jiné řešení,než možnost umrznutí

28 Neros Neros | E-mail | 18. prosince 2008 v 6:53 | Reagovat

Ach jo... Uvažuju, že moc jiných možností nemám. Počasí prostě nezměníš. A lidskou duši taky ne. Pouze lidský život, ale ten se dá změnit jenom jedním směrem. A to rozhodně nikomu provádět už nebudu. Vážně o mě máš takovou starost? Nebo o někoho jiného a mě se to bezprostředně týká?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama